Návrat

Omlouvám se za zpoždění s posledním příspěvkem, ale neměl jsem včera sílu. Poslední den se snažím vymyslet si ráno zábavu. Je to trochu náročný, protože je víkend a tak skoro nikdo nikde neni. Rozhodl jsem se pro procházku k mešitě Jalil Khayat. Je skoro 10 hodin, venku je už 42 stupňů. Je to asi 40 minut pěšky z hotelu, což je relativně na pohodu. Po cestě moc lidí nepotkávám, což mi nějak moc nevadí. U mešity taky nikdo není 😂 tak si to tak nějak kolem projdu, pokoukám a jilikož je vedro tak jdu směr hotel. Po cestě se zastavuju koupit si nějaký pití, k mému překvapení je krám prodejnou vodních dýmek a vybavení k nim. No původně jsem nějakou chtěl domů, pak jsem si to rozmyslel, že za to nebudu utrácet. Zbývá mi v kapse 13 tisíc dinárů, který bych měl utratit, peníze na taxík na letiště jsem si už dal bokem. Tak se tak koukám, zkoumám, přemýšlím a nakonec se ptám kolik za tu malinkou. Prej 10 tisíc, k tomu 3 tabáky, každej za tisícovku, takže utraceno. Na pohodku se vracím na hotel, přebalím si věci a počkám si na taxík.
Z hotelu jedu kolem 13, protože letadlo mi letí v 16 hodin. Před letištěm jsou ještě checkpointy, tak to tam prý může trvat až 20 minut. Jdu před hotel, mávám na tágo. Zastavuje, okno dolů, ptám se na letiště a za pět tisíc, kroutí hlavou že ne. Tak další, zastavuje, stejná otázka, nejdřív se netváří, ale nakonec mě bere. Cesta trvá asi 15 minut, checkpoint jsme projeli asi za 5 minut. Co se týče bezpečnosti tak to tu mají celkem zmáknutý. Než se dostanem na samotnou letištní halu, jsme vysazeni v takové předhale. Tam se udělá první kontrola pasu, letenka, kufry do scanneru. Pak na bus, kterej nás hodí na odbavení na hlavní halu. Tam se odbavíme, na lety do Německa a Rakouska naštěstí není fronta. Projdu další odbavení a kontroly. Jelikož jsem neměl oběd tak si něco koupim k jídlu a jdu čekat na letadlo.
Letí se mnou asi 30 dětí a skoro všechny sedí kolem mě. Jestli nebudou spát, tak se asi zastřelím. No let trvá 4 hodiny, první hodinu jsem prospal já, děcka byly celkem hodný, což mě dost překvapilo. Docela dlouho spaly. Po výstupu mám asi půl hodinku na přestup, letim z letadla, u pasovky předběhnu nenápadně skoro celou frontu a mau dál. Letíme zase malým prckem Bombardier Q4000. Cesta 50 minut, sotva jsme vzlítli tak přistáváme. Na letišti mě nabírá Kačka a jedeme k nám domů.
Tím končí moje další etapa zkušeností se zahraničím a byla jak jinak než parádní!
Díky všem, co jste sledovali můj blog, taky děkuju rodině a Kačce, že mi tyhle výlety trpí a tak nějak mě podporujou 😉.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vítej v Íráku

Ortopedie