Dějou se tu teda různý věci

Z postele lezu až kolem 10 ráno. Budím se sice několikrát, ale nemám žádnou velkou motivaci lézt ven. Píšu dr. Samenovi, jestli nedá snídani. Prej už měl a venku si nic nedám, protože přes den je všude zavřeno. No naštěstí mi ukázal, že v lednici jsou vajíčka, tady kus chleba a ať si uvařim jestli chci. Tak si teda ukuchtim vejce, k tomu chleba a čaj. Na pohodku. Pak se přesouvám k sobě a jdu si číst. Se Samenem jsme domluvený ještě na oběd a jsme oba zvědaví, jestli najdem něco otevřenýho. No naštěstí našli a tak jsme se nacpali, potom jsme se vrátili na barák, chvilku kecali a pak jsem si šel číst a tak nějak si dělat svý.
Večer kolem 7 se vydávám na emery a cestou je vedle brány otevřený bistro, tak si dám véču a mažu na emery. Při příchodu potkám sestráka, vidím, že se toho moc neděje a tak se ptám co mají zajímavýho za případy. Obchází se mnou všechny postele, ke každýmu řekne s čim tu je a podá mi výsledky. Pak se bavíme o tom co tam dělam, jaký to je u nás a tak, standartní rozhovor. Přidává se druhej sestrák, je tam tu šichtu celkem i sranda s nima.
No čeká mě nějaký šití, čelo malý holčičky, potom nějakej mladej kluk s odřízlým skoro celým bříškem prstu, taky nějaký převazy.
Co bylo zajímavý byl pacient s řeznýma ránama na hlavě, celkem byly 3 a jedna drobnější na ruce na prstě. Sestra opichuje anestezii, já se ho snažím držet aspoň trochu, chytne se mě, asi aby jí do toho sám nesahal. Což by mi nevadilo, kdyby jsme si všimli ty pořezaný ruky. Celej rukáv mám teď od krve, doufám, že to půjde vyprat. No jdeme na šití udělal jsem na tý největší ráně asi 4 stehy, furt nadával, vrtěl se a tak. Pak mi sestra říká, že to stačí, že zbytek mu jen zavážem se čtvercem, protože šití odmítá. Tak co sem sakra leze! Je nepříjemnej a drzej, voláme si na něj policajty, který ho tam odtud ukliděj. V tom je to tu dobrý, když je na vás někdo drzej, nebo agresivní, prostě jdete pro policajta co sedí u vchodu a jsou tam aspoň 2-3. Další jsou pak na každý bráně, takže bezpečnost dobrá.
Další zajímavej je starší dědeček, kterej přišel na převaz. Někde spadnul, celou ruku má fialovou, a má tam takovou ránu cca 1x1 cm. Tak to tak opatrně čistím a on se tváří, jak kdyby si seděl na kafíčku. Tak jsem trošku přitlačil a prej furt celkem dobrý. Nelíbil se mi u tý rány takovej černej flek, myslel jsem si že je to bordel, po zmáčknutí se na mě začaly valit cucky sražený krve. No zkusil jsem ho podojit a celou ruku pořádně projel. Vymačkali jsme toho fakt dost a evidentně se mu ulevilo. Tak sem rád, přijďte zas.
Dalším klenotem byl vězeň, kterýho přivezli vojáci/policajti (občas se v tom neorientuju), že je potřeba získat moč na vyšetření a že se vycévkuje. Sestřičky to moc dělat nechtěj a mě je to fuk. Klidně mu tam tu cévku narvu. No frajer když to viděl, tak si všechno rozmyslel a že se prej vymočí asi raději sám. Další spokojenej zákazník. Moc nám děkovali a odporoučeli se.
Další frajer má ránu na dorsální straně nártu, prstama hejbe, ale palec je takovej línej. Při prohlídnutí rány to vypadá na parciální rupturu extensoru palce. To referujeme ortopedovi, kterej se pak přišel podívat a prý ho připraví na operaci. No tak si ho nech no.
Další případy jsou z autonehod, pomlácený hlavy, rozlámaný prsty, jeden takovej pěkně roztrhanej a frajer tvrdil, že jel v autě a otočil se s nim. No motorku bych mu věřil spíš, nebo mlejnek na maso. Poslední troškou do mlýna byla rodina, která nám přivezla svýho zemřelýho staršinu. Už jak ho přivezli tak mi sestrák řiká, že je mrtvej, taky tak vypadá. No dělá se divadlo, aby se dodržel protokol.  Berou se pádla a sledujeme akci srdce (žádná není), nehmatáme puls, zornice nereagují. Vyplní se papíry, pán je oficiáně prohlášen za mrtvého a rodina ho zabalí do dek ve kterých ho přivezli i s polštářem pod hlavou (to bylo zase takový důstojný jak ho přivezli).
No tak jsem si to dneska užil, zítra si zkusím zahrát na pradlenu a uvidíme.