Noční výlet

Dneska máme naplánováno nějaký chození s Shangou a nějakej výlet. Jsme domluvený, že se sejdem v 10, takže víme, že to bude tak 10.20 nejdřív. No jsme připravený, po snídani, vyčištěný zuby, znáte to. Shanga přijíždí ještě s jednou kamarádkou, která se v centru a Bazaaru vyzná jak málokdo. Zná fakt spoustu lidí, a kam přijdem s někym se baví. Jdeme se podívat do muzea kurdské kultury, ale vzhledem ke svátku je zavřeno. No nic tak si jdem projít různý čtvrti. Jdeme do starého města, starý domy, něco z původní zástavby, jedný paní se ptáme jestli se můžeme podívat na dvorek. Bez mrknutí oka nás pouští, začíná připravovat židle, že si sedneme. Děkujeme, ale jen kouknem a jdem. Pokračujeme dál, různý baráčky, sem tam zelenej stromek, keř. Za zdma je úplně jinej život, není to jako ta betonová výheň mezi barákama. Další na plánu je jedna z nejstarších koupelen pro ženy, no ale jako chlapi tam nesmíme. Jdeme omrknout další místo, vede trochu pod zem, krásný klenutý stropy. S trochou fundraisu by to bylo parádní místo na kavárnu nebo čajovnu nebo něco takovýho, ale lidi jsou tu na to i tak trochu líný a lhostejný. Dalším bodem je nejstarší kostel v Suli, jsou tu na misii kněz a sestra, z Německa a Švýcarska. Ukázali nám kostel, pustili nás dovnitř, a ta kámoška nám k tomu něco tak nějak pověděla. Pak jsme zašli na oběd a pomalu se vrátili Bazaarem domů. Po cestě si dali nějaký fíky a tak.
Došli jsme domů, chvili jsem si četl, a pak jsem se probudil 😂. No nic, za chvíli přijede Shanga a máme jet na výlet k jeskyni Hazarmerd. No jelikož je to naplánovaný na večer a jedem asi v půl sedmý skoro, tak si nedělám iluze kolik toho uvidíme, když je v 7 tma. No zaparkujem auto a začínáme se škrábat nahoru. Trvá nám to tak nějak půl hodinky. Když dojdem k jeskyni je tma jak v pytli, na cestu si svítíme telefonem. Na chvíli si tam sednem, Shanga říkala, že občas zpívá, tak jí překecáme ať něco zazpívá. Nakonec jedeme ještě fotoshow a snažíme se vykřesat aspoň nějakou fotku. Po cestě nám Shanga říká, že se teda omlouvá, že toho nebylo moc vidět a že počítala, že se stmívá později. No to jsem si všiml i já v kolik je tma a to tu nežiji 😂. No co nakonec jsme si užili srandu a o tom to přece má taky bejt. Mustafa zítra odjíždí za rodinou a stěhujem se do jinýho bydlení na dobu přes svátky. Tak jsem zvědavej jaký to bude.
Tak zas zítra!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vítej v Íráku

Tak jsem zase zpátky s psaním blogu, doufám, že se bude číst dobře. Letošní stáž jsem si vylosoval do Kurdistánu, což je oblast na severu Íráku. Všichni asi budete znát Mosul, nebo třeba Kirkúk, kde v nedávných dobách probíhali ozbrojené konflikty. Teď je situace jiná a je zde již delí dobu poměrně klid. Moje cesta začíná odjezdem v noci ze svatby našich kamarádů na letiště do Prahy, kam mě veze Kačka za což jí neskonale děkuju. Pokračuje potom s klukama do Hradce. Na letišti se rozloučíme, ukápne slzička, slíbím, že budu opatrnej a že budu pravidelně psát a nedělat tu žádný kraviny, prostě jako vždycky. Přípravy začaly ale mnohem dřív. Všechno spočívalo ve zjišťování a sledování bezpečnostní situace, komunikace s místními studenty, zjišťování jak s vízem (který jsem nakonec nepotřeboval, takže jsem ušetřil) a v neposlední řadě očkování (meningokoky, polio a spalničky myslim). Na letišti mam celkem hlad a taky jsem letos nějak prokaučoval dovoz dárečků pro lokálce, tak mam cca hodin
Další informace

Návrat

Omlouvám se za zpoždění s posledním příspěvkem, ale neměl jsem včera sílu. Poslední den se snažím vymyslet si ráno zábavu. Je to trochu náročný, protože je víkend a tak skoro nikdo nikde neni. Rozhodl jsem se pro procházku k mešitě Jalil Khayat. Je skoro 10 hodin, venku je už 42 stupňů. Je to asi 40 minut pěšky z hotelu, což je relativně na pohodu. Po cestě moc lidí nepotkávám, což mi nějak moc nevadí. U mešity taky nikdo není 😂 tak si to tak nějak kolem projdu, pokoukám a jilikož je vedro tak jdu směr hotel. Po cestě se zastavuju koupit si nějaký pití, k mému překvapení je krám prodejnou vodních dýmek a vybavení k nim. No původně jsem nějakou chtěl domů, pak jsem si to rozmyslel, že za to nebudu utrácet. Zbývá mi v kapse 13 tisíc dinárů, který bych měl utratit, peníze na taxík na letiště jsem si už dal bokem. Tak se tak koukám, zkoumám, přemýšlím a nakonec se ptám kolik za tu malinkou. Prej 10 tisíc, k tomu 3 tabáky, každej za tisícovku, takže utraceno. Na pohodku se vracím na hotel,
Další informace

Resuscitace

Dnešek máme po horolezení takovej odpočinkovej. Ráno si uklohníme snídani z toho, co nám zbylo za jídlo z vejletu a jdeme trochu pobalit a tak, protože se dneska zase stěhujeme. První informace je, že půjdeme zpátky na hotel, kde jsme už byli. No světe div se je změna 😂. Shanga mi psala, že jestli chci, tak mi ukáže vojenskou nemocnici, že to nějak domluvila. Jasně že jo! No a nakonec tam budeme i bydlet. Je to v úplně jiný části města, takže nás tam veze Shayan autem. Po příjezdu na nás čeká doktor, kterej nás provede, ukáže nemocnici tak nějak zběžně a ubytuje nás. Večeři si objednáváme na dovoz, protože tady žádnou nemáme a pak jdeme na emergency. Jsou tu na většinu věcí dva lékaři, residenti asi dva roky po škole. Tak nám vždycky říkaj něco k pacientům, nejčasteji jsou to DVD - diarrhea, vomiting, dehydration. Pak nám přiváží pacienta na vozíku, bolest na hrudi trvající asi hodinu, léčí se s vysokým tlakem, v rodinné anamnéze má cevní mozkovou příhodu. Na EKG má jasný obraz STE
Další informace