Přístup k pacientovi

Dnešní snídaně se mi smrskla na čaj a sušenky po tom včerejším záchodovým tobogánu. Na post-callu se nic moc zajímavýho nedělo, měli tam nějakou poznámku k apendicitidě, nějaký skórovací schéma, který neznám - Alverado, tak to po šichtě prozkoumám. Zakončuje se miniseminářem na téma křečový žíly.

Dneska nám doktor řekl, že je moc “byzy” a že si nás vezme nějakej resident. Po asi 20 minutách čekání si nás jeden přebírá. Jdeme na prázdnej pokoj a s sebou máme pacienta s tříselnou kýlou. Začíná studentům říkat jak to celkově má vypadat u praktický zkoušky a obecně jak by se měli k pacientovi chovat. Takže se nejdřív pořádně představíte a pozdravíte (uvítáte pacienta), na to si tu hrozně potrpí. Než cokoli začnete tak pacientovi všechno vysvětlíte, co budete dělat, jak a proč, požádáte ho o svolení s fyzikálním vyšetřením, protože ho může odmítnout. Během vyšetření si určitě neberete rukavice, ty jsou pouze na vyšetření dutin, nebo pokud je pacient infekční a nebo jdete ošetřovat ránu, jinak to může být bráno jako urážka. Taky když jdete vyšetřovat ženu jí nesundaváte šátek, ale požádáte ji o to, obnažujete jen velice nutné části těla, pokud vůbec. Když jste skončili, mu samozřejmě poděkujete, skoro jako kdyby jste byli vy rádi, že za váma přišel. No celkem zajímavý přístup, ale jak se říká: “jinej kraj, jinej mrav”.

Minule nám bylo vynadáno, že nemáme cedulky se jmény (já a Mustafa má špatnou) tak jsme to dneska byli napravit, tak mám cedulku v kurdštině 😂 tak snad tam je fakt jen jmeno a že jsem z univerzity .

No jinak pod náporem uhlí, endiaronu a probiotik se lepšim. Zítra máme od rána operační sály a večer emergency. Tak to snad bude konečně sranda. Přes den v tom nejhorším vedru jsme zalezlí, čteme si nebo jsme na telefonu a chatujeme s někym. Zítra máme v plánu jít do muzea genocidy, tak to bude asi hodně zajímavý. Dneska jsme ještě vyrazili na šachy, zase jsem dostal na prdel, tak snad se třeba ještě do konce pobytu zlepšim.

Tak zas zítra.